10. říjen bude již tradičně patřit oslavám duševního zdraví. Mezinárodní den, který usiluje o dlouhodobé zlepšování péče o duševní zdraví i zvýšení povědomí o problematice, vyhlašuje Světová federace pro duševní zdraví již po čtyřiadvacáté. Tématem letošního ročníku je psychologická první pomoc.

Odbornou psychologickou první pomoc je dle expertů nezbytné poskytnout především účastníkům dopravních nehod či přírodních katastrof, svědkům nebo obětem trestných činů i všem lidem, kteří se zúčastnili nečekané traumatické události. „ Reakce na trauma může být různá a zahrnovat fyzické i emocionální projevy. Jedinec tak může být agresivní, nedůvěřivý, cítit pocit viny i beznaděje. Upadnout může dokonce do hluboké deprese,“ řekl osobní kouč Aleš Kalina a dodal, že včasná a správná psychologická pomoc může následky traumatu výrazně ovlivnit.

Přesto, že je psychologická první pomoc při řešení krizových situací zásadní, odborníci se shodují na tom, že proškolení odpovědných osob není vždy dostatečné. Světová federace pro duševní zdraví proto chce na tuto problematiku upozornit. V rámci mezinárodního dne duševního zdraví se tak zaměří především na zdravotnický personál, učitele, hasiče, policisty nebo komunitní pracovníky, kteří jsou často na místě nehod či trestných činů první. Zástupci Světové federace však upozorňují na to, že kromě školení a důkladné osvěty je nutné propojení psychologické první pomoci s návaznými sociálními službami a zdravotní péčí.

To, že je péče o duševní zdraví důležité celosvětové téma potvrzují i aktuální statistické údaje. Dle zjištění světové zdravotnické organizace trpí depresí až 615 milionů lidí. Celosvětová léčba pak ročně vyjde na 1 bilion dolarů. „Také v českém prostředí se setkáváme s výrazným nárůstem lidí, kteří trpí psychickými problémy. Výzkumy odhalují, že až třetina Čechů se někdy potýkala s depresí. Deprese se navíc týká všech věkových kategorií lidí, není tak divu, že se očekává, že do roku 2020 bude deprese nejvýznamnější nemocí rozvinutého světa,“ vysvětlil Aleš Kalina.