Okna, stěny, střechy. To jsou podle expertů nejrizikovější části domu, které způsobují největší tepelné ztráty. Zatímco skrze netěsnící okna a obvodové stěny starších domů uniká až 30 % tepla, nekvalitně provedená střecha může propustit až 15 %. Kvalitní izolace spolu s úspornými prvky přitom může každoročně ušetřit domácnostem několik tisíc korun na vytápění.

Okny uniká až 30 % tepla: kvalitní stínicí technikou lze uspořit 10 % energie

Netěsnící okna spotřebovávají v domě nejvíce tepla. Každým čtverečním metrem starého okna totiž uniká čtyřikrát až desetkrát více energie než stěnou. Odborníci se shodují, že starší okna mohou propouštět až 30 % tepla. Okna s obyčejnými skly se proto postupně vyměňují za moderní s termoizolačními skly, protože i těmito otvory v domě uniká značné množství tepla. Moderní okna mají buď dvě, nebo tři termoizolační skla s odrazivou fólií. Ta zajistí, že teplé sluneční záření pronikne dovnitř do domu, ale už neunikne ven. Tím se zvyšuje vnitřní teplota v pokojích. Ušetřit na vytápění může i kvalitní exteriérová stínicí technika, která představuje úsporu až 10 % na celkových energetických nákladech. V rámci domácnosti tak můžou rodiny ušetřit ročně několik tisíců korun. „Účinnost předokenních rolet zvyšují elektrické pohony, které se při nízkých teplotách automaticky zavřou a vytvoří před okny tepelnou izolaci. Platí to například při poklesu teploty v noci, kdy bez rolet může místnost vychladnout až o 3 stupně. Za použití rolet se teplota v pokoji sníží jen o 1,5 stupně,” vysvětlil Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, která se zabývá výrobou předokenních rolet a venkovních žaluzií.

Střechou uniká 15 % tepla: řešením je vhodná izolace a střešní krytina

Výrazné tepelné úniky se týkají také střech. Na základě odborných měření bylo zjištěno, že špatně provedenou střechou nebo stropem může unikat přibližně 15 % tepla. I zde je proto nezbytné zamyslet se nejenom nad izolací, ale také nad výběrem vhodné střešní krytiny. „Osvědčenou kombinací jsou skládané střešní pláště v kombinaci s lehkou plechovou krytinou. Ta vykazuje výborné mechanické vlastnosti, přitom je desetkrát lehčí než klasické těžké střešní krytiny,” popisuje Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která vyrábí a instaluje lehké střešní krytiny. Jako vhodný izolační materiál se osvědčila například minerální vata, která nejenže snižuje náklady na vytápění, ale také je recyklovatelná. Z hlediska životního prostředí je tedy ideálním materiálem. Při její instalaci je však nutné dodržovat bezpečnostní postupy – nosit ochranný oděv, brýle i rukavice. Kvalitně zateplená střecha by měla být opatřená také hydroizolační fólií a parotěsnou zábranou. Tím se zajistí dokonalá izolace vnitřních prostor a dostatečné odvětrávání i odpařování vzniklých vodních par, čímž se minimalizuje riziko vzniku plísní, korozí a navlhávání mezistřešních prostor.

Zdi propouštějí 30 % tepla: polystyren či vápenopískové cihly sníží úniky až o 85 %

Další částí, skrze kterou ven proniká velké množství tepla, je obvodový plášť. Ten podle expertů může propouštět zhruba 30 % tepla. Zaizolováním domu, například pomocí polystyrenu, se přitom můžou úniky tepla snížit až o 85 %. Pokud je izolace provedená správně a plní svůj účel, dá se díky ní udržovat v místnostech nižší teplota vzduchu, aniž bychom pocítili chlad. Obecně platí, že snížení teploty v pokoji o 1 ⁰C představuje energetickou úsporu zhruba 6 %. Při výstavbě či rekonstrukci rodinných domů je proto nutné zamyslet se nad vhodnou izolací. Ta může být vnější či vnitřní, přičemž každá má své výhody a nevýhody. „Při energetické úspoře se osvědčily vápenopískové cihly, které se používají pro vyzdívání tepelně izolačních vícevrstvých obvodových stěn. Kromě tepelné izolace vynikají také pevností a zvukovou izolací,” popisuje trend v oblasti úspor energie Jiří Foltýn ze společnosti KM Beta, výrobce vápenopískového systému SENDWIX.

Stát v příštím roce investuje 26,2 miliardy do podpory energetických úspor

Mezinárodní průzkum magazínu Journal of Green Building odhalil, že budovy se na znečišťování životního prostředí podílejí až z 90 % a vytvářejí více emisí oxidu uhličitého než dopravní průmysl. Snižování energetické náročnosti domů je proto v dlouhodobém zájmu České republiky, Evropské unie i celosvětových organizací. Mezinárodní energetická agentura (IEA) zjistila, že ačkoliv celková investice do energetiky loni klesla o 8 %, oblast energetických úspor naopak obdržela větší objem investic. Trend v České republice je podobný. Zatímco letos na dotacích rozdala vláda zhruba 22 miliard korun, v roce 2017 už to bude o 4,2 miliardy více. Vláda podpoří zejména budovy využívající obnovitelné či druhotné zdroje energie.