Nejčastějšími příčinami smrti v demograficky vyspělých zemích jsou v posledním desetiletí nemoci oběhové soustavy. Téměř za polovinou úmrtí v České republice stojí špatné srdce a cévy. Na srdeční choroby v ČR nejčastěji umírají muži ve věku 55 až 59 let, ale postihují i ženy, a nevyhýbají se ani mladým lidem. Ačkoliv v případě těchto nemocí hraje svou roli také genetika, existuje množství faktorů, které ovlivnit můžeme. V rámci Světového dne srdce, který připadá na 29. září, přinášíme preventivní tipy, jak o své srdce a cévy pečovat.

Obezita je velkým rizikem, nejlepší prevencí je pohyb

Ačkoliv je hubnutí primárně tématem pro ženy, jsou to podle statistik častěji muži, kdo trpí nadváhou. V České republice mají nadváhu téměř dvě třetiny mužů a skoro polovina žen. A právě nadváha a obezita jsou jednou z hlavních příčin nemocí srdce, významně přispívají k riziku aterosklerózy i kardiovaskulárních onemocnění. Udržováním normální tělesné hmotnosti a zdravým životním stylem můžeme přitom riziko kardiovaskulárních nemocí ovlivnit až z devadesáti procent.

Nejzásadnější prevencí je pohyb. Pouhá půlhodina mírně intenzivního cvičení denně může zabránit nebo alespoň oddálit riziko srdečních a cévních nemocí. „Hned po zdravé stravě je velmi významným ochranným faktorem pohyb. Jednak zvyšuje energetický výdej, čímž působí proti nadváze a obezitě, jednak také chrání cévy proti rozvoji aterosklerózy a příznivě ovlivňuje další faktory, jako krevní tlak a hladinu krevního cholesterolu,“ doporučuje lékař Tomáš Sláma ze společnosti Aimil Pharmaceuticals, která vyrábí ajurvédské doplňky stravy k regulaci krevního cukru i cholesterolu.

Nekuřte, cigarety zvyšují riziko infarktu dvojnásobně

Kouření zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění, riziko infarktu myokardu je u kuřáků až dvojnásobné oproti nekuřákům. Navíc v průměru zkracuje lidský život až o 10 let. Cigarety jsou sice častěji spojovány s rizikem rakoviny, ale pravdou je, že velký počet kuřáků později ve svém životě čelí právě některému z typů srdečně-cévních onemocnění.

Pokud jde o infarkty, v Česku v uplynulých letech vznikl jeden z nejlepších systémů akutní péče na světě, proto je v současnosti šance na přežití infarktu velmi vysoká. I přesto jsou ale nemoci srdce a cév – jako například právě infarkt myokardu či mozková příhoda – jedny z nejzákeřnějších, jelikož zabíjejí náhle. Bohužel i v případě přežití a včasného zásahu lékařů nám mohou způsobit trvalá a nenávratná poškození. Pozitivní zprávou je, že některé studie tvrdí, že zanechání kouření rychle a významně snižuje uvedená rizika. Přestat kouřit tak má smysl v každém věku, a to i u velmi silných kuřáků.

Udržujte si hladinu cholesterolu v normě

Cholesterol, látka tukové povahy, je pro celkové prospívání a zachování základních životních funkcí organismu nezbytná. Je důležitý například pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Ale i přesto, že bez něj nemůžeme žít, nesmí ho být v krvi příliš. „Nadbytečné množství cholesterolu se usazuje v cévních stěnách a tvoří takzvané sklerotické pláty, což vede k zúžení prostoru v cévách nebo též k tvorbě sraženin. Podle místa ucpání cévy pak dochází buď k srdečnímu infarktu, nebo mozkové příhodě,“ vysvětluje lékař Tomáš Sláma ze společnosti Aimil Pharmaceuticals, která nabízí přírodní doplněk stravy Amytrol^EU upravující hladinu cholesterolu v krvi. Kombinací vybraných bylin lze dlouhodobě udržovat cholesterol v normě bez vedlejších účinků. Bylinné doplňky navíc nezatěžují další důležité orgány, jako například játra či žaludek.

Na výši cholesterolu v krvi se opět z velké části podílí náš jídelníček. Obecně se doporučuje výrazně omezit nebo vyloučit nevhodné postupy přípravy pokrmů, jako je smažení, fritování a grilování, tučné maso nahradit drůbežím či rybím a konzumovat spíše rostlinné oleje, jako například konopný, dýňový či lněný. Také je třeba omezit množství sladkostí, bílého pečiva a upřednostňovat přílohy s nižším glykemickým indexem, kupříkladu celozrnné těstoviny či tmavou rýži. Důležitý je i dostatek vitamínů, zejména vitamínu C.

Faktorů, které neovlivníme, je daleko méně

Mezi faktory, které nelze ovlivnit, patří zejména rodinná anamnéza, věk a rovněž příslušnost k mužskému pohlaví. Podle českého statistického úřadu umírají nejčastěji na nemoci oběhové soustavy muži ve věku 55 až 59 let a dále pětašedesátiletí a starší muži. U žen je situace odlišná, ženy ve věku 55 až 69 let nejčastěji umírají kvůli rakovinovým novotvarům a až od věku 70 let představují jejich nejčastější příčinu úmrtí nemoci oběhové soustavy.

Spadá-li člověk do zmíněných rizikových kategorií, o to více by se měl snažit zmírňovat právě faktory, které ovlivnit může. Těmi jsou již výše zmíněné kouření, obezita, nedostatek pohybu a špatná životospráva. Rizikové je ale rovněž nadměrné pití alkoholu. Nemocemi srdce jsou pak ohroženi více i lidé s vysokým krevním tlakem a diabetici.