Aktuálně platný zákon o významné tržní síle sice reguluje největší obchodníky, vůbec ovšem nezohledňuje tržní sílu velkých výrobců. Současné znění novely zákona tuto jednostrannost vůbec neřeší a nenaplňuje tak smysl evropské směrnice, ze které by měl vycházet. Velkým otazníkem u novely je také otázka změny většiny dodavatelských smluv. Pokud by se měly revidovat i u malých českých obchodníků, znamenalo by to pro ně téměř nutnost zdražení zboží a konec provozu.

Největším problémem současné podoby novely zákona o významné tržní síle je skutečnost, že neřeší největší nedostatek aktuálně platného zákona. Je jím jednostrannost, kdy sice zohledňuje významnou tržní sílu u největších obchodních řetězců, vůbec se však nevěnuje tomu, že takovou silou mohou disponovat i velcí výrobci potravin.

Vcelku běžně totiž nastává varianta, kdy velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích. Že se jedná o poměrně běžný jev, ukazuje i podnět společnosti CBA Nuget, který jsme podali k antimonopolnímu úřadu ve sporu s největším světovým výrobcem cukrovinek.

Malí čeští obchodníci mohou na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen buď přistoupit, nebo je odmítnout. Druhá varianta však znamená nedostupnost některých populárních produktů a odliv zákazníků jinam. V českém prostředí lze najít tisíce malých prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého trhu. Tyto subjekty však žádný zákon nechrání a nyní s tím nepočítá ani novela zákona o významné tržní síle. Zarážející je to o to víc, že by měla sloužit k implementaci evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách. V ní je doslova uvedeno, že se zabývá celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem. Jednoznačně správným řešením i vzhledem k zachování obslužnosti venkova by tedy mělo být přepracování současného znění novely.

Při zohledňování významné tržní síly u výrobců a obchodníků by se také měla detailněji řešit různá výše jejich obratu. Výrobce disponuje významnou tržní silou již od obratu nad miliardu korun. Lze to vyvodit z dlouholetého vyjednávání, kdy se dodavatelé i s touto výší obratu snaží tlačit obchodníky do nevýhodných podmínek. V případě obchodníků pak lze o významné tržní síle hovořit až při obratu nad 10 miliard korun. Pod touto hranicí se totiž v současnosti pohybují prakticky všechny subjekty nezávislého trhu a žádný z nich nemá šanci dosáhnout u výrobců na lepší podmínky.

Zdražení o 10 procent kvůli změnám smluv

Kritici současného znění novely zmiňují také to, že by kvůli ní musela být revidována většina dodavatelských smluv. Pokud by k tomu skutečně došlo, představovalo by to zejména pro malé české obchodníky neskutečnou komplikaci. Nikdo z nich moc netuší, jak je nejen právně upravit, ale také vyjednat v nich rozumné podmínky. Ve finále by tak celý proces mohl trvat i několik let.

Problém by to však znamenalo i pro samotné spotřebitele, a to zejména z hlediska zvýšení cen. Pokud by se nepodařilo v nových smlouvách dojednat současné podmínky – sami to totiž považujeme za prakticky nemožné – znamenalo by to zdražení zhruba o 10 procent. Malí obchodníci, kteří dnes velkým řetězcům dokážou konkurovat zejména nižšími cenami, by tak tuto přednost v podstatě ztratili. Ve finále by to vedlo k odlivu jejich zákazníků a dalšímu zavírání malých prodejen.

Naopak tvrzení, že by novela měla omezit slevy a ohrozit tak některé skupiny obyvatel, jako například penzisty, je mylné. Velké řetězce totiž jen zkouší, kdo si za běžnou cenu koupí předražené zboží a následně dají výraznou slevu. Na té je krásně vidět, jak je běžně zboží předraženo. V normální menší prodejně přitom člověk koupí zboží téměř za akční cenu řetězců, někdy i pod ní. Jen toto sdělení nedostane v letáku domů.

Prioritou připravované novely zákona o významné tržní síle by mělo být především její uplatnění na všechny subjekty v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Zejména pak na velké výrobce. Současné znění to však nereflektuje. Správným řešením je tedy přepracování novely a zohlednění různé tržní síly u obchodníků a výrobců. Neméně klíčová je také skutečnost, aby kvůli novému znění zákona nemusely měnit smlouvy i malí čeští obchodníci. Pro část z nich by to totiž bylo likvidační.