Řada zaměstnanců tráví v kancelářích v průměru kolem dvou tisíc hodin ročně. Provoz těchto prostor firmy stojí nemalé prostředky a významnou položkou jsou přitom náklady na vytápění a v letních měsících naopak na chlazení. Aby držely výdaje na provoz a komfort zaměstnanců podniky v rovnováze, stále častěji sahají po energeticky úsporných řešeních. Jedním z trendů je častější instalace venkovní stínicí techniky. Dříve bylo toto řešení upřednostňováno především v západních státech a zemích na jihu Evropy, nyní se však čím dál častěji objevuje i v tuzemských kancelářích.

Provoz kancelářských budov s sebou pro firmy nese v prvé řadě velké náklady. V horkých letních měsících, které se v posledních letech Česku nevyhýbají, se jedná především o chlazení interiéru. Podle studie z roku 2015 vydané v Journal of Asian Architecture and Building Engineering pochází přibližně padesát procent chladicí zátěže z pláště budovy. Z padesáti procent se na této složce přitom přímo podílí slunce.

V minulých dekádách se proti letnímu slunci využívaly především vnitřní žaluzie, jež zvládly zadržet sluneční paprsky před vstupem do interiéru. Proti jeho přehřívání však neměly v podstatě žádný účinek. V posledních letech je tak v čím dál větší oblibě předokenní stínicí technika, jejíž účinnost je několikanásobně vyšší. Potvrdila to i výše zmíněná studie, podle které se chladící zátěž díky venkovnímu stínění snížila o 35 procent.

„Nejefektivnější jsou v tomto ohledu právě systémy, které se instalují vně domu, protože eliminují působení slunce už při vstupu do objektu. Při zakrytí oken zejména materiály s odrazivou povrchovou úpravou se část slunečního záření včetně tepelné složky vrací do okolního prostředí. Interiér pak nemá takové sklony k přehřívání,” vysvětluje Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky.

Podle něj lze přitom trend vyšší preference venkovního stínění sledovat i v případě kancelářských budov. Ještě před pár lety byl přitom doménou především západních zemí a také států na jihu Evropy, které se se sluncem a vysokými teplotami musí vypořádávat více. „V těchto zemích jde o dlouholetý standard, nově budované kanceláře jsou tam běžně vybaveny venkovním stíněním. Nyní se tento trend dostává i do České republiky. Firmy si uvědomují, že především v případě velkých prosklených open-space kanceláří nedochází k přehřívání interiéru. Naopak se v něm udržuje příjemná pokojová teplota,“ dodává Petr Přichystal s tím, že vedle finanční úspory se díky nižší produkci CO₂ z klimatizace šetří i životní prostředí.

Zatímco v létě jde primárně o náklady na chlazení, v zimních měsících firmy řeší výdaje za topení. Ty v minulých letech vedly u starších budov k zateplování, které spolu s výměnou oken sice vedlo k úsporám, firmy však i nadále hledaly prostor pro další. I v tomto ohledu exteriérová stínicí technika vyhovuje. Pasivní a nízkoenergetické budovy s její instalací počítají zpravidla již při plánování, na starší budovy se tato řešení nyní často instalují dodatečně.

Automatizace jako nutnost

S využíváním venkovní stínicí techniky jde ruku v ruce i automatizace. Využívání slunečních a větrných čidel podle statistik společnosti Lomax v roce 2019 meziročně stouplo o 18 procent. Zatímco u rodinných domů a bytů se stále ještě dá mluvit o prvcích zvyšujících komfort, u kancelářských budov je toto řešení v podstatě nezbytností.

„Napojení na sluneční čidla maximalizuje efekt stínicí techniky. Dobře to lze demonstrovat na vysokých prosklených kancelářských budovách. Při změně slunečního svitu umožňuje automatizace reagovat prakticky okamžitě. Díky velkému množství oken se tak úspory za vytápění a chlazení postupně nasčítají a ve finále se drží na nejvyšší možné úrovni,“ říká Petr Přichystal s tím, že díky větrnému čidlu jsou žaluzie rovněž chráněny před poškozením. Pokud fouká příliš silný vítr, což se u vysokých kancelářských budov stává často, žaluzie se automaticky vytáhnou. Pokud se nicméně firma či developer pro napojení na čidla nerozhodne, odborníci doporučují do vyšších a větrnějších míst instalovat u venkovních žaluziích spíše více kratších lamel, které jsou obecně odolnější.

Pustí do budovy maximum přirozeného světla

Vedle nezanedbatelného vlivu na náklady spojené s vytápěním a chlazením má správná volba exteriérového stínění pozitivní dopad na světelný management. Podle magazínu The Construction Specifier se svícení podílí na celkových nákladech na provoz kanceláří až třiceti procenty. Toto číslo lze samozřejmě snížit použitím energeticky úsporných žárovek, denní světlo je ovšem zadarmo a pro lidský organismus je přirozenější.

Pro práci je přirozené denní světlo často nejvhodnější a podle pracovních psychologů vede intenzivnější světlo ke zlepšení nálady u zaměstnanců. Zároveň by však na pracovišti nemělo docházet k oslňování, k němuž přímé letní slunce často přispívá. Stínicí technika tak pomůže regulovat pronikání přirozeného světla do interiéru tak, aby nedocházelo k oslňování a jeho intenzita byla zároveň vhodná k práci.