Pro celou řadu stavebních úkonů je klíčová teplota vzduchu. Zatímco některé činnosti na stavbě lze provádět i v silných mrazech mimo takzvanou stavební sezonu, s jinými je téměř nezbytné počkat až na příchod jara či léta. Jaké teploty jsou hraniční pro stavbu v zimě, v jakých mrazech je možné namontovat nová garážová vrata nebo proč je dobré dům natírat až v létě? Na tyto otázky odpovídá následující článek.

Části pláště domu lze instalovat i v -15 °C

Práce na stavbě mohou pokračovat prakticky po celý rok, tedy i v současných tuhých zimách. Zejména pak v případech, kdy nejsou pro konkrétní realizaci potřeba žádné chemické stavební směsi. Nelze tedy přímo hovořit o hrubé stavbě, ale zejména o montážích všemožného příslušenství na domě a jeho plášti. Typickým příkladem je instalace garážových vrat či stínicí techniky, tu lze provádět i při teplotě patnácti stupňů pod nulou.

„U garážových vrat či stínění přivezou technici na místo realizace již hotové jednotlivé části a vše následně smontují dohromady. Zpravidla jim k tomu stačí vrtačka, šroubovák a sada hmoždinek a šroubů. Hranice patnácti stupňů pod nulou je stanovena zejména s ohledem na zdravotní rizika, která se při ještě nižších teplotách mohou objevovat. Na druhou stranu je však nutné podotknout, že takto nízké teploty jsou během dne v Česku spíše raritou,“ uvedl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax, která se zabývá produkcí garážových vrat a stínicí techniky.

Zimní stavební směsi do teplot lehce pod body mrazu

Stavební firmy doporučují zdění během zimního období přerušit, aby mohla hrubá stavba řádně vymrznout. Kromě jiného se tím zlepší i její statické vlastnosti. Řešení však existují i pokud se lidé rozhodnou se stavbou pokračovat při teplotách kolem bodu mrazu. Nejčastějšími variantami bývají v tomto směru zimní maltové směsi, se kterými je zpravidla možné pracovat do -5 °C. A ačkoliv u nich částečně odpadají rizika spojená se špatným tvrdnutím klasické malty při nízkých teplotách, i tak je nutné, aby směs tvrdla 28 dní při teplotách nad 5 °C, tedy stejně jako klasická malta. Dny s nižšími teplotami se do tohoto období nepočítají.

Zimní maltové směsi tak mohou prodloužit stavební sezonu především o ty dny, kdy se teplota dostává k nule, během tuhé zimy je však lepší zaměřit se na jiné činnosti. Už jen z toho důvodu, že noční teploty mohou prakticky kdykoliv zamířit hluboko pod bod mrazu. Mezi další zimní stavební materiály využívané do -5 °C se pak řadí i zdící PUR pěny, cementové potěry se zimní úpravou či zimní přísady do omítek.

Klasická malta potřebuje teploty nad 5 °C

Pro běžnou maltu je kritickým bodem teplota 5°C. Spojením vápna a vody totiž vzniká proces hydratace, během kterého směs začíná tuhnout. Jak ovšem teplota klesá níž, proces se postupně brzdí. Na vině jsou přitom zejména změny fyzikálních vlastností vody. V ideálních podmínkách trvá zhruba měsíc, než beton vytvrdne na 95 procent své maximální pevnosti. Pokud tedy během tuhnutí musí čelit teplotám nižším než 5 °C, může se celý proces narušit, což ohrozí potřebnou finální tvrdost betonu. Pokud dojde přímo na mrazy, voda ve směsi zamrzne a celá struktura se tím roztrhá.

V případě použití klasické malty je tedy vhodné směřovat stavební práce na jarní měsíce, v opačném případě by se celý proces mohl zbytečně prodražit. V zimě je proto lepší dát přednost jiným částem stavby. „Klasická malta je stále nejběžnější chemickou směsí používanou pro stavbu. I kvůli teplotním omezením, které se s ní pojí, existuje mezi českými uživateli řada předsudků, zejména s ohledem na takzvanou stavební sezonu. Ta sice začíná s úderem jara, i během zimních měsíců je však možné pracovat na jiných částech stavby a mnohdy díky tomu i ušetřit,“ uvedl Malysz.

Instalaci bazénu je lepší nechat na jaro

Pro bazén instalovaný do země platí z hlediska venkovních teplot hned několik omezení, všechny přitom souvisí s mrazy. Odborníci proto doporučují zabývat se instalací bazénu také až na jaře, kdy již nehrozí, že by teploty klesaly pod bod mrazu. Hned první překážka se může objevit už při samotném výkopu jámy. Se zmrzlou zemí může mít totiž problém i bagr. A ačkoliv to nemusí nutně znamenat definitivní znemožnění výkopu, bývá celá realizace výrazně obtížnější a ve finále i nákladnější, například vzhledem k nutnosti přikrývání či prohřívání zeminy.

Jakmile je jáma pro bazén vykopaná, je nutné ji co nejrychleji vyplnit potřebným zdivem, v tomto případě betonem. Pokud by se tak nestalo a výkop zůstal přes zimu promrzlý až do jarního tání, s velkou pravděpodobností by se některá z jeho částí sesula. Mráz totiž zeminu nakypří a roztrhá, takže když teploty stoupnou, zemina s určitou deformací zase slehne. Nutnost rychlého vybetonování jámy je však opět spojené s tím, že teplota nesmí během 24 hodin klesnout pod 5 °C, proto je i v tomto případě lepší počkat až na jaro a eliminovat tak potenciální komplikace.

Natírat je nejlepší s příchodem léta

Jedním z úkolů na stavbě, který je ideální směřovat až na pozdní jaro či příchod léta, je natírání. U něj platí pravidlo, že teplota by neměla klesnout dokonce pod 15 °C. V opačném případě se totiž mohou na natíraném povrchu začít tvořit mléčné skvrny, ve výsledku se tak musí celý úkon zopakovat. V případě natírání na dřevo je pak doporučená teplota ještě vyšší, pohybovat by se měla mezi 20 a 25 °C. Zároveň je však dobré se vyhnout i natírání při vysokých teplotách, kdy se doba schnutí výrazně zkracuje, u nižších je pak proces přesně opačný.