Šedesát let. Přesně tolik  let  letos  uplynulo  od  založení  Světové zdravotnické organizace, na jejíž počest se každoročně slaví Světový den zdraví. Nejen  v tento  den  bychom  si  měli  uvědomit,  jak  cenné  je  naše  zdraví  a  jak bychom si ho měli udržet. Ačkoliv v současné době existuje široké povědomí o zdravém životním stylu, často jsou opomíjeny některé faktory, které mohou mít zásadní  vliv  na  celkové  zdraví  člověka.  Právě  čtyři nejdůležitější  z nich  vám představíme v následujícím článku.

Zdravá strava bez extrémů

asnosti existuje mnoho tvrzení týkající se zdravé výživy, ne všechny musí být vždy  pravdivé.  Příkladem může  být výrok, co je zdravé, není chutné.  V dnešní  době však  existuje  nepřeberné  množství  receptů  na  chutná  a  zároveň  zdravá  jídla.  Takové pokrmy   zahrnující   ryby,   celozrnné   produkty,   ovoce   nebo   zeleninu   přece   nechutnají špatně. „Tuk  je  nositelem  chuti,  proto  se  může  zdát  chuť  dietních  jídel  mdlá.  Aby  jídlo získalo  výraznější  chuť,  ochutit  ho  můžeme  bylinkami,  česnekem,  jarní  cibulkou  nebo papričkami,“
vysvětluje  poradkyně pro  výživu Eva  Manďáková  Svašková.  Omezení koření   a   soli   se   rovněž   bát   nemusíme.   Je  totiž   všeobecně   známé,   že lidé   žijící  v civilizovaných  zemích  konzumují  10-  20  krát  více  so
li,  než  potřebují.  Přemíra  solení  je tedy  pouze  zlozvyk,  kterého  se  lze  lehce  zbavit.  K tomu,  abychom  byli  fit,  si  navíc nemusíme  odříkat  ani  sacharidy. „Pokud  víme,  že  jsme  se  svému  tělu  dostatečně věnovali a vyhýbali se tučným jídlům, můžeme si s čistým svědomím čas od času dopřát třeba zmrzlinu,“ dodává Manďáková Svašková s tím, že obecně je nutné vyvarovat se ve stravování extrémů.

Kdo se nehýbe, nežije

í také pravidelný pohyb. Přestože se pohybová aktivita v  posledních  letech  stává  stále  více  opomíjeným  aspektem  lidského  života,  pohyb  je základním  projevem  člověka,  který  nelze  nijak  nahradit.  Právem  tak  lze  tvrdit,  že  bez pohybu  není  život  a  kdo  se  nehýbe,  nežije.  Pohyb  má  totiž  nepochybně  vliv  na  celkové zdraví  člověka,  a  proto  by  se  měl  stát  důležitou  součástí  života  každého  jedince již  od jeho  dětství.  Pohyb  a  sport  zlepšuje  nejen  tělesné zdraví,  ale  také  psychickou  zdatnost tím,  že  zvyšuje  například  sebevědomí  a  odolnost.  Současný  způsob  života  je  však převážně tělesně pasivní. Většinu času sedíme před počítačem, televizí nebo v autě a na pohyb nám leckdy nezbývá čas nebo energie. „V současnosti lze tvrdit, že u 70 % mužů a  žen  všech  věkových  kategorií  je  fyzická  aktivita pod  úrovní,  kdy  ještě  může  mít pozitivní  vliv  na  zdraví,“  uvádí  sportovní  a  kondiční  trenér Antonín Kunický.  Podle  něj se  méně  než  20  %  populace  aktivně  věnuje  pohybovým cvičením  na  úrovni  mající pozitivní  vliv  na  riziko  vzniku  kardiovaskulárních onemocnění. „Zdravotní  potíže  týkající se  pohybového  aparátu  jsou  přitom  ve  více  než  polovině  případů  nejčastější  příčinou chronických poruch zdraví,“ doplnil Kunický.

Kvalitní spánek, zdravý mozek

ivota. Nejen proto ho lze považovat za jeden z nepostradatelných   faktorů   zdravého   životního   stylu.   Kvalitní   a   dostatečně   dlouhý spánek  má  podobně  jako  pohyb  velký  význam  pro  naši psychickou  i  fyzickou  kondici. Spánek je  velmi  důležitý  pro  regeneraci  celého  organismu  a udržení  správné  funkce našeho  mozku.  Během spánku  se  snižuje  tělesná  teplota,  krevní  tlak  a  zpomaluje  se dýchání.  Ačkoliv  tělo  odpočívá,  mozek  zpracovává  veškeré  podněty,  které  přes  den získal.  Třídí  a  filtruje  myšlenky  a  zážitky,  z nichž  pouze  některé  ukládá  do  paměti. Potřeba spánku se  však u každého člověka může lišit. Zdravý spánek by měl v ideálním případě u dospělého člověka trvat 6- 9 hodin. Existují však i  lidé, kterým například stačí 5-  6  hodin  spánku.  Přestože  zhruba  2  %  populace  nevyžaduje  spát  déle  než  5  hodin, další  2  %  zase  naopak  potřebují  spát  déle  než  9  hodin.  Kromě  délky  spánku  je  také důležitá  jeho  kvalita.  Nejzdravější  je  totiž  noční spánek,  který  probíhá  mezi  12.  a  2. hodinou ranní, proto bychom neměli ponocovat. Průměrná doba spánku se však neustále zkracuje, což postupně vede k tomu, že velké množství lidí trpí nedostatkem spánku. To se  zpočátku  projevuje  únavou  a  snížením  výkonnosti,  časem  však  nedostatek  spánku může vést i k závažnějším poruchám, jako je například cukrovka, obezita nebo problémy s imunitou.

Bez slunce nelze být

Slunce  lze  nepochybně  považovat  za  základní  prvek  lidského  zdraví. Podle  Národního institutu   duševního   zdraví   je   sluneční   záření   spolu   s   jídlem,   vzduchem   a   vodou nejdůležitějším  faktorem   přežití   v  lidském  životě. Slunce   totiž   poskytuje   kompletní spektrum   ultrafialového   a   infračerveného   záření,   které   jsou   pro   lidské   oko   často neviditelné.  Tyto  pásma  světla  jsou  rozsáhlá  a  nezbytná  nejen  pro  mnoho  organismů  a
živočichů na naší planetě, ale také pro vnitřní systémy našeho těla. „Proto se stále vyvíjí nové  technologie,  které  by  napodobily světlo  s  plným spektrem. Mezi  ně  patří  i  systém solárií,  která  představují  poměrně  vhodnou  alternativu  slunce  tím,  že  poskytují  účinnou dávku  slunečního  záření,“ sdělil Michal  Kárych,  předseda  České  asociace  zdravého opalování.   Vědecké   studie  navíc   v posledních   letech  dokládají,   že   obavy   ze  slunce panující v dnešní společnosti nejsou na místě. Nedostatek přímého kontaktu se sluncem postupně  rozpoutal  celosvětovou  epidemii  nedostatku  vitaminu  D. „Podle  odborníků z britské Univerzity ve Warwicku má nízkou hladinu vitamínu D v krvi až 94 % lidí ve věku 50 až 70 let. To může mít za následek rozvoj takzvaného metabolického syndromu, pod kterým se ukrývá cukrovka a různé srdečně- cévní poruchy,“ uzavřel Kárych.

Tags | rady, tipy, zdraví