Výše průměrného úvěru od stavebních spořitelen v loňském roce atakovala hranici 1,2 milionu korun. Jedná se o historické maximum, ještě nikdy totiž průměrná výše nepřesáhla milion korun. Lidé si nejčastěji půjčovali na rekonstrukce, za výrazným nárůstem však stojí zejména vyšší ceny bydlení a omezená nabídka. Vloni bylo ve srovnání s rokem 2019 na prodej zhruba o 10 procent méně nemovitostí.

Podle údajů Asociace českých stavebních spořitelen si Češi v loňském roce půjčovali na bydlení v průměru nejvíce peněz v historii. Průměrná hodnota nově poskytnutého úvěru stavební spořitelnou v České republice poprvé v historii překonala hranici milionu korun, když dosáhla 1 188 520 korun. Za jediný rok vzrostla o 309 tisíc korun.

Podle Jana Záhory, spoluzakladatele služby Nemo Report, která poskytuje informace o rizicích spojených s koupí nemovitostí, loňská data přesně odráží stav na realitním trhu. „Zájem o nemovitosti se sice zásadně nezvyšuje, dlouhodobě však zejména na trhu s rezidenčními nemovitostmi poptávka převyšuje nabídku, a to vytváří tlak na růst ceny. Lidé tak zkrátka potřebují více peněz a také si více půjčují, což se naplno ukázalo v loňském roce,“ uvedl. V úhrnu stavební spořitelny za loňský rok poskytly úvěry v objemu 65,4 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o téměř 37 procent více. 

Z hlediska celkového počtu úvěrů naopak k příliš velké změně nedošlo, Češi jich vloni meziročně čerpali jen o 1,3 procenta více než v roce 2019. Konkrétně šlo o 55 005 úvěrů. „Lidé měli zájem o vyšší úvěry. Protože bydlení je podle jejich názoru i chování na trhu prioritou a nabídka je omezena, tlačí vysoká poptávka ceny bydlení nahoru. A významné ochlazení nepřineslo ani zpomalení ekonomiky,“ uvedl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Vůbec nejčastěji si Češi v loňském roce v souvislosti s bydlením půjčovali na rekonstrukce. Na tento účel směřovalo celkem 35 procent všech úvěrů. Výrazné zaměření na rekonstrukce přitom potvrzují i konkrétní firmy. „Lidé se namísto nejistého cestování rozhodli investovat do bydlení. I přes překotný vývoj jsme tak zejména díky rekonstrukcím zaznamenali rekordní tržby. Týkalo se to zejména výměny garážových vrat a stínicí techniky. Vnímáme signály z trhu, že růst rekonstrukcí a modernizací by měl pokračovat i v letošním roce, a to na úkor novostaveb,“ potvrdil dosavadní trendy Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Druhým nejčastějším důvodem čerpání úvěru byla koupě nemovitosti, i zde přitom měla pandemie koronaviru určitý vliv. „Zejména pak poptávku po některých typech nemovitostí, jako jsou horské rekreační objekty nebo další nemovitosti určené k pronájmu. Trh se nevyvíjel ve všech regionech stejně a hodně záleželo i od typu nemovitosti. Větší zájem byl o chaty a chalupy, naopak hůře se prodávaly dražší nemovitosti,“ sdělil regionální ředitel společnosti Broker Trust Bohuslav Černý.

Větší investice do nemovitostí odvíjející se od jejich rostoucí ceny souvisí i s celkově menší možností výběru. Koncem loňského roku bylo totiž podle Černého nabízeno na prodej zhruba o 10 procent méně nemovitostí než koncem roku předešlého. Tento faktor způsobuje, že se lidé při pořizování domu, bytu či pozemku rozhodují pod tlakem a neuváženě. V Česku se i proto ročně prodají problematické či rizikové nemovitosti v celkové hodnotě přibližně 50 miliard korun, což odpovídá zhruba třetině trhu. „Pokud si lidé takovou nemovitost zbrkle pořídí, mohou je potkat další neočekávané výdaje. Ve finále si tak mohou brát úvěr právě na ně,“ doplnil.

Podle odborníků lze přitom pokračování trendu růstu cen nemovitosti očekávat i letos. „Na bytovém trhu je dlouhodobě také malý počet transakcí. V tomto i příštím roce bude pokračovat trend zvyšující se poptávky po investičních bytech, což k růstu cen nemovitostí významně přispívá. Z hlediska bytové výstavby lze očekávat spíše stagnaci nebo jen mírný nárůst,“ uzavřel Záhora s tím, že se v důsledku toho významná část poptávky soustředí na takzvaný sekundární trh, tedy starší nemovitosti.