Farmaceutický průmysl je i díky biotechnologickému výzkumu a vývoji jedním z klíčových hráčů evropské ekonomiky. Dle zprávy Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) z roku 2019 se v sektoru farmacie a biotechnologií mezi lety 2000 a 2018 díky zavádění moderních technologií více než zdvojnásobil objem produkce, čímž se tyto oblasti stávají jedněmi z nejvýkonnějších hi-tech odvětví Evropy.

Farmacie a biotechnologie rovněž platí za jedny z nejvíce inovativních evropských průmyslů, jen v roce 2014 si biotechnologické firmy nechaly registrovat téměř osmdesát tisíc patentů. Dle dat Eurostatu tato oblast rovněž představuje hi-tech sektor s nejvyšší přidanou hodnotou v přepočtu na zaměstnaného člověka. Oblasti farmacie a biotechnologie přitom v Evropě napřímo zaměstnávají kolem 765 tisíc lidí a nepřímo poskytují práci až třem milionům občanů z celé Evropy.

Zároveň se v tomto období více než dvojnásobně zvýšily výdaje na výzkum a vývoj. V roce 2018 bylo v Evropě do této sféry investováno asi 36,5 miliardy eur, přičemž polovina investic byla alokována do klinického testování léčiv. Podle publikace vydávané evropskými orgány EU Industrial R&D Investment Scoreboard z roku 2018 ostatně farmaceutický a biotechnologický průmysl drží téměř devatenáctiprocentní podíl na celosvětových výdajích za výzkum a vývoj. Trend rozšiřování kapacity evropského výzkumného prostředí podnítila globální konkurence, která rapidně roste především v Brazílii, Číně a Indii. Brazilský a indický trh na poli farmaceutiky a biotechnologií podle dat společnosti IQVIA MIDAS z května 2019 vzrostl mezi lety 2014 až 2018 o zhruba jedenáct procent, čínský zaznamenal sedmiprocentní nárůst. Nejlepší evropské trhy oproti tomu vykázaly jen asi pětiprocentní růst.

Díky evropským příspěvkům a grantům na tom není česká věda špatně

Co se týče České republiky, ta podle dat ze zprávy EFPIA investuje do výzkumu a vývoje ve farmaceutickém a biotechnologickém průmyslu celkem 77 milionů eur. Oproti odhadovaným několikanásobným investicím v západní Evropě tato částka působí zanedbatelně, přesto dle odborníků mají tuzemské biotechnologické firmy nakročeno k slibné budoucnosti. „Nejen za oblast biotechnologií si dovolím konstatovat, že se česká věda všeobecně nemá špatně. Je důležité, že na podporu její činnosti existují systémy příspěvků a grantové programy, které jsou zejména pro malé firmy rozhodující institucionální podporou. K tomu, aby se i tuzemské subjekty dokázaly vyrovnat mezinárodní konkurenci, totiž potřebují značnou finanční stabilitu. Oddělení výzkumu a vývoje si během celého procesu výroby žádá špičkové vědecké pracovníky s kvalitním vzděláním, specializované technické vybavení laboratoří a zázemí dlouhodobé způsobilosti věnovat se dané tematice,“ říká docent Vladimír Velebný, vědec a generální ředitel biotechnologické firmy Contipro.

Hlavní složku podpory má na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Vědecké projekty všech vědních disciplín základního výzkumu hodnotí a následně podporuje Grantová agentura České republiky (GAČR) a výzkumy a inovace zase podporuje Technologická agentura České republiky (TAČR). „I díky těmto programům je možné dosahovat výstupů na skutečně světové úrovni. Finanční kapitál je kvůli specifičnosti požadovaných vstupů výzkumu a vývoje dominantním katalyzátorem mnohých vědeckých projektů,“ doplňuje Velebný. Představu o tom, jak nákladný je výzkum a následný vývoj nové chemické či biologické látky, poskytuje například studie uveřejněná v roce 2016 v Journal of Health Economics. Její autoři odhadují tuto částku na téměř dvě miliardy eur.