Pasport kanalizace je důležitým nástrojem pro efektivní správu této inženýrské sítě. Podstatnou roli hraje v rámci plánování údržby, předcházení možným haváriím i při odstraňování vzniklých problémů. Řada obcí však v praxi aktuálními daty o své technické infrastruktuře nedisponuje nebo je stále využívá pouze v papírové podobě.

Přelom jara a zimy s sebou přináší častější poruchy obecní kanalizace a vodovodního potrubí. Výrazné výkyvy teplot způsobují praskání, ucpání nebo rozsáhlé havárie celých úseků. Užitečným nástrojem, jak těmto problémům předcházet a případně je později rychle odstranit, je pasport kanalizace. Přesná evidence obecní kanalizační sítě umožňuje samosprávám efektivně plánovat údržbu, včas odhalit riziková místa a minimalizovat škody způsobené nečekanými poruchami.

Ačkoli to stavební zákon stanovuje, v praxi řada obcí nedisponuje aktuálními daty o svých inženýrských sítích. „Mnohé samosprávy pracují se zastaralými pasporty nebo evidují kanalizační síť pouze v papírové podobě, což zásadně omezuje efektivní správu infrastruktury,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Tvorba pasportu kanalizace začíná podrobným sběrem dat v terénu. Specialisté pomocí lokátorů inženýrských sítí a kamerových inspekcí mapují přesnou trasu potrubí, jeho hloubku, materiál i technický stav. Získané informace se následně digitalizují a propojují s geografickými informačními systémy (GIS), kde vzniká přehledná mapa celé sítě. Pasport obsahuje nejen polohu a stav kanalizace, ale také údaje o napojení jednotlivých úseků, revizních šachtách či vpustech.

Díky podrobné evidenci pomáhá pasport nejen s plánováním údržby, ale i s řešením složitých majetkových vztahů. Často se totiž stává, že část kanalizační sítě prochází soukromými pozemky, aniž by o tom měli majitelé či obec přesný přehled. „Pasportizace umožňuje tyto situace vyjasnit a usnadnit jednání o věcných břemenech či odpovědnosti za údržbu jednotlivých úseků. Dalším významným přínosem je kontrola výpustí a monitoring případných nelegálních napojení,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková.

Škoda může jít za obcemi

Pokud se obec rozhodne vytvořit pasport kanalizace, vyplatí se ho rovnou zpracovat v kvalitě odpovídající požadavkům digitální technické mapy (DTM). Tento projekt má za cíl sjednotit a digitalizovat údaje o dopravní a technické infrastruktuře (DTI) obcí a krajů. Samotná DTI zahrnuje dopravní stavby, inženýrské sítě a další prvky veřejné infrastruktury. V případě kanalizace poskytuje pasport podrobný přehled o stavu sítě, zatímco DTM se zaměřuje hlavně na její přesné polohové určení a koordinaci s další infrastrukturou.

Jestliže bude mít obec ve své DTM nepřesné informace o své technické infrastruktuře, může jí to později způsobit nepříjemné komplikace. „Pokud dojde například v průběhu výkopových prací kvůli neaktuálním nebo chybějícím datům k poškození kanalizace či vodovodu, škoda jde v daném případě právě za vlastníkem technické infrastruktury,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.